Vánddardanbálvalusaid prioriteren

Nuppástusat Luonddubálvalusaid vánddardangeinnodagaide ja bosihansajiide 2025-  

Dát siidu ođasmahttojuvvo go bargu ovdána (20.1.2025).

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat dárkkástallá ja manná čađa vánddardangeinnodagaid ja bosihansajiid álbmotmehciin ja earáin stáhta luonddusuodjalan- ja vánddardanguovlluin ja earáid vánddardanráhkadusaid daid guoras. Barggu mihttomearrin lea earuhit sierra čuozáhagain sihke daid geinnodagain ja ráhkadusain vánddardeaddjiid dáfus deháleamos ollislašvuođaid. Dain válljet daid, maid bajásdoallama joatkit boahttevaš jagiin.

Nuppástusaid duogáš: dikšojuvvon luonddučuozáhagaid mearri lassánan, ruhtadeapmi ii

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat bajásdoallá Suoma suodjalanguovlluin viiddis vánddardanfierpmádaga. Jagi 2024 vánddardeaddjiid geavahusas ledje badjel 30 000 vánddardanráhkadusa ja badjel 13 000 vánddardankilomehtera, maid dikšumis Luonddubálvalusat vástida.

Maŋimuš 15 jagi áigge Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid doaibmasuorgi ja barggut leat lassánan mearkkašahtti olu, go ođđa álbmotmeahcit lea vuođđuduvvon ja strategalaččat mearkkašahtti kulturárbečuozáhagat leat sirdojuvvon Luonddubálvalusaid hálddašeapmái ja fuolaheapmái. Dáid mielde leat boahtán maiddái valjis ođđa vánddardanráhkadusat ja ráhkadusat maid galgá bajásdoallat. Viidánan ollislašvuohta ii goittotge leat ožžon dárbbašahtti ja doaibmama viidodaga dávistan bissovaš ruhtadeami.

Luonddubálvalusaid ruhtadandilli lea uhccon mearkkašahtti olu mannan jagis, man dihtii leat jo dahkan olu seastindoaimmaid. Loahppajagis 2023 nuppástusráđđádallamiid boađusin fertiimet geahpedit bargoveaga ja dagaimet organisašuvdnamet ovttageardánabbon. Dahkat maiddái plána dakkáraš ráhkadusaid luohpamis, mat eai leat guovddášdoaimmaideamet dáfus mihtilmasat.

Dárkkástallamii ferte goittotge maiddái váldit geinnodagaid ja bosihansajiid. Danin buot dálá geinnodagaid, bosihansajiid, loddetoartnaid, šalddiid, hámmaniid ja eará ráhkadusaid sihke stobuid ja olu eará ráhkadusaid ii sáhte šat dorvvolaččat bajásdoallat.

Árvvoštallat vánddardanbálvalusaid viiddis kritearaiguin

Mihttodalaimet bálvalanrusttegiid ollislašvuođa vástidit resurssaid. Mihttomearrin lea, ahte maiddái boahttevuođas Suomas lea vánddardeaddjiid anus bures bajásdollon fierpmádat mii lea nu gokčevaš ja máŋggabealat go vejolaš ja dahká vejolažžan nuvttá, dorvvolaš, suvdilis ja maiddái easttahis luondduvásáhusaid. Danin árvvoštallat vánddardančuozáhagaid ja daid ráhkadusaid dehálašvuođa riikkaviidosaččat oktasaš kritearaiguin.

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat fállá dán muttus vánddardanbálvalusaid sullii 300 čuozáhagas. Dain gávdnojit 2 400 earálágan vánddardanráhkadusa ollislašvuođa, mat guorahallojit geinnodagaid lassin. Árvvoštallamis dárkkástallat sierra ráhkadusaid dehálašvuođa čuozáhaga luonddu ja bálvalandási dáfus maid figgat olahit. Oktilaš dárkkástallama vehkiin sáhttit čuozihit ruhtadeami deháleamosin dovddastuvvon áššiide.

Vuhtiiváldit dahkkiid dego čuozáhaga ja dan bálvalusaid mearkkašumi lagašáhpásmuhttimii ja turismii, čuozáhaga beroštumi ja áššehasaid orruma guhkkodaga sihke geinnodagaid ja ráhkadusaid mearkkašumis čuozáhaga deháleamos aktivitehtaide.

Áššehasdorvvolašvuohta lea álo mielde árvvoštallamis.

Dehálaš lea maiddái vásttolašvuohta: čuozáhaga fáhtehahttivuohta almmolaš johtolagain, geinnodagaid ja ráhkadusaid mearkkašupmi luondduárvvuid dorvvasteapmái ja easttahisvuohta.

Vuhtiiváldit barggus maiddái luondduárvvuide ja kulturárbái laktásan, máŋggaiguin osiiguin láhkaásahuslaš geatnegasvuođaid, ja ovdamearkka dihtii Lappis sápmelaččaid ruovttuguvlui laktásan sierragažaldagaid.

Mo bargu ovdána?

Álggahit barggu álbmotmehciin, maid vánddardanbálvalusat leat riikkaviidosaččat guovddážis. Seammás testet dárkkástallanbarggu kritearaid ja vugiid ja ovddidit daid ain.

Dahkat aitosaš válljemiid ja mearrádusaid ráhkadusain mat bajásdollojuvvojit, divvojuvvojit dahje burgojuvvojit álo jahkeplánema dahje bálvalusaid gilvalahttima oktavuođas nu, ahte čovdosat čuvvot resurssaid. Oasi vánddardangeinnodagain ja bosihansajiin, mat báhcet Luonddubálvalusaid iežas bajásdoallama olggobeallái, lea vejolaš sirdit soahpamušain ovdamearkka dihtii gielddaid dahje gávpogiid ovddasvástádusa vuollái.

Boahtimin: vánddardančuozáhagaide lágášvuođat

Luonddubálvalusat klassifisere boahttevuođas sin bajásdoallan vánddardančuozáhagaid dan mielde, makkár tuvrrain čuozáhagain fidnet. Vánddardančuozáhaga lágášvuohta govvida dan, makkár bálvalusa dat galledeaddjiide vuosttažettiin fállet ja man lágan bálvalanrusttegat leat dan bokte guovddážat ja mihtilmasat. Vánddardančuozáhaga lágášvuohta boahtá bealistis stivret dan, makkár bálvalusat čuozáhagas leat fállojuvvon ja makkár fuolaheami dássi dain gávnnahuvvo leat doarvái. Eandalii geográfalaččat stuorra viidodagain, ovdamearkan ovtta álbmotmeahcis sáhttet leat máŋgga lágášvuođat guovllut.

Čuozáhaga lágášvuohta boahtá stivret bálvalusaid ovddideami ovddeža buorebut, ahte váldá geavaheaddji dárbbuid ja vuordámušaid vuhtii. Boahttevuođas guđege vánddardančuozáhaga lágášvuođas dieđihit maiddái áššehassii. Lágášvuohta álkidahttá maiddái vánddardančuozáhaga válljema ja tuvrra plánema, go áššehasat ohcet dábálaččat dihtolágan čuozáhaga dan lágášvuođa vuođul, ovdamearkan gosa gánnehivččii vuolgit beaivetuvrii.

Vánddardančuozáhagaid lágášvuođat, maid ávkkástallat bálvalusaid ovddideamis ja gulahallamis

Oanehaš galledeami čuozáhagat

Ovdamearkan oaidnámuš, oanehaš luonddubálggis dahje oainnusbáiki. Dáin čuozáhagain ii dábálaččat máđidja leat guhkki, muhto galledeaddjimearit sáhttet leat stuorrá galledeaddjimeriid ja eará dási lihkadeaddjiid dihtii oanehaš galledeami čuozáhagat gáibidit čielga láidesteami, mo ja gos čuozáhagas oažžu lihkadit. Hivssegat, dolastallanvejolašvuođat dahje ruskkaidčoaggin ii vealttakeahttá leat.

Beaivetuvračuozáhagat

Čuozáhat, mii lea galledeaddjiide beaivvi váldogalledančuozáhat. Beaivetuvrračuozáhagain leat dábálaččat čielga, molsašuddi guhkkosaš riekkesmáđijat. Dávjá beaivetuvrračuozáhagain sáhttet leat maiddái easttahis vánddardanmáđijat, main sáhttá johttit juvllastuoluin ovttas vehkiin dahje ovdamearkan mánávovnnaiguin. Beaivetuvračuozáhagain leat okta dahje máŋga bosihansaji ja dain oktavuođas hivsset. Dolastallanvejolašvuohta ii vealttakeahttá leat.

Vánddardančuozáhagat, mat doarjalit bálvalanrusttegiidda

Čuozáhagain idjadit luonddus, tuvrra guhkkodat sáhttá molsašuddat olu. Čuozáhagain leat čielga máđidjamerkemat meahcis. Dákkár čuozáhagain leat olu álggahalli vánddardeaddjit, lihkadeapmi galgá vásihuvvot dorvvolažžan. Máđijat leat goittotge unnit huksejuvvon go beaivetuvrraid máđijat. Idjadansajit leat gaskamearálaččat 10-20 kilomehtera gaskkaid. Boaldinmuorrafuolahus lea ordnejuvvon, bosihansajiin lea hivsset.

Gáibideaddji vánddardančuozáhagat

Gáibideaddji vánddardančuozáhagain leat fásta johtinmáđijat, muhto eai vealttakeahttá čielga máđidjamerkemat ja bálvalanrusttegat eai leat nu olu. Vánddardeapmi gáibida kártta ja kompássa. Ádjagiid rastá eai vealttakeahttá leat huksen šaldiid. Muhtun idjadeapmái oaivvilduvvon dálkesuoji leat, muhto vánddardeaddjit idjadit iežaset idjadanneavvuiguin. Fuolahuvvon bosihansajit leat hárvvet ja daid fuolahusa dássi lea vuollegaš.

Meahccejohtinčuozáhagat

Meahccejohtinčuozáhagain johtit iešdoaimmalaččat almmá oahpisteaddji máđijaid. Čuozáhagat gáibidit buriid luonddulihkadandáidduid. Bálvalusat dahje gárvves máđijat eai dáin čuozáhagain leat, muhto ovdamearkan ovttaskas barttat sáhttet leat. Barttaid lahkasiin lea hivsset.

Dávjá jerrojuvvon gažaldagat

Almmolaččat lea boahtán ovdan, ahte Luonddubálvalusat luohpá goalmmátoasis bosihansajiin ja geinnodagain. Leago ná?

Dárkilis mearri ii leat vel dán muttus dihtosis. Sihkkar lea, ahte eat sáhte bajásdoallat buot dálá vánddardangeinnodagaid ja ráhkadusaid dálá ruhtademiin.

Burgibehtetgo vánddardangeinnodagaid, maid ehpet šat bajásdoala?

Eat vuolggasajis burgge vánddardanráhkadusaid mat leat buorre ortnegis. Buot geinnodagat mat leat dán rádjái leamašan min luonddučuozáhagain leat anus nu guhkká go dat leat ortnegis. Vejolaš burgin dahje geinnodaga gidden boahtá áigeguovdilin dalle, go geinnodaga ii leat šat dorvvolaš geavahit.

Bosihansajiide, maid bajásdoallan lea mearriduvvon nohkat, eat šat mearrádusa maŋŋá fievrrit ovdamearkka dihtii boaldinmuoraid.

Háliidivččiimet bajásdoallagoahtit bosihansaji ja vánddardangeinnodaga, man Meahciráđđehus ii šat áiggo dikšut. Leago dat vejolaš?

Oasi vánddardanráhkadusain ja geinnodagain, mat báhcet Luonddubálvalusaid bajásdoallama olggobeallái, lea vejolaš fállat goalmmát oassebeliid, vuosttažettiin gielddaid dahje gávpogiid dikšumii ja ovddasvástádussii. Leat válmmaštallamin soahpamušmálle, mii dahká vejolažžan dihto eavttuiguin dihto geinnodagaid dahje ráhkadusaid bajásdoallama sirdašuvvama olggobeale oassebeallái. Go dát bargu ovdána, beaivádit das dieđu dán siidui. 

Beasságo dán bargui oassálastit, go mannabehtet boahttevuođas čađa sierra guovlluid bajásdoallama?

Min čanusjoavkkuin lea jo leamašan vejolašvuohta oassálastit dán bargui. Giđđat 2024 jearaimet sihke turismma doaibmiin, gielddain ja earáin čanusjoavkkuin, makkáraš vánddardanbálvalusaide dat sávvet, ahte Meahciráđđehus boahttevuođas investere. Atnit ávkin jearahallamiid bohtosiid guovlluid bargguin.

Manin din ruhtadeami čuohppamat čuhcet justa vánddardanráhkadusaide?

Ruhtadeami uhccuma dihtii gártat Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain dárkkástallat buot doaimmaideamet. Vánddardanráhkadusat ja vejolašvuođat luonddus lihkadeapmái leat áššit, maid namalassii háliidat dorvvastit maiddái boahttevuođas. Riikkaviidosaš kritearaide vuođđuduvvan árvvoštallanbargu man dagaimet, gáibida maiddái geahpedemiid, ja dahká vejolažžan dan, ahte juoba hedjonan resursadilis sáhttit bajásdoallat máŋggabealat fierpmádaga mii bálvala vánddardeaddjiid ja lea dorvvolaš.

Vánddardangeinnodagaide ja -bálvalusaide čuohcin seastindoaimmaid lassin geahpedit ovdamearkka dihtii min oamastan giddodagaid meari. Leat jo geahpedan Luonddubálvalusaid bargoveaga.

Dieđáhusat fáttás

• Meahciráđđehusa nuppástusráđđádallamat nohkan – 43 doaimma nohket, bálvalanfierpmádaga guorahallat maŋŋeleappos (suomagillii)
• Meahciráđđehus álggaha nuppástusráđđádallamiid – duogábealde rabaslágádusovttasbarggu ruhtadeami nohkan (suomagillii)

Riikkaviidosaš mihttolávva bálvalanrusttegiin jagis 2024

• Čuozáhatollislašvuođat 2417 st. (bosihansajit ja earát bálvalanollislašvuođat)
• Earálágan dolastallansajit 1751 st. (dolastallansajit, málestanluovttit, goavddit, goađit, gámmet)
• Earálágan stobut (ávdin-, beaive-, várren-, láigostobut ja láigobarttat) 431 st.
• Ráhkadusat main lea fitnodatdoaibma (omd. kafean) badjel 300 st.
• Earálágan oahpistangalbbat, cuozáhatoaphpisteamit, galbbat, johtolatmearkkat goittotge 11 300 st.
• Goikehivssegat sullii 1600 st.
• Lodde-/luonddutoartnat 99 st.
• Sierra sturrosaš kájat sullii 370 st. (sis. smávva bartakájat ja stuorra guossehámmaniid kájat)
• Badjel 1400 st. badjel 4 m šalddit ja 32 st. heaŋgášalddit
• Geassevánddardangeinnodagat sullii 4000 km
• Easttahis geinnodagat 64 km