Stáhta vánddardanguovllut
Stáhta vánddardanguovllut leat olgolihkadanlágain vuođđuduvvon čuozáhagat, mat leat dárkkuhuvvon vánddardeapmái ja eará luonddu áhpásnuvvanatnui. Meahciráđđehusa hálddus leat guhtta stáhta vánddardanguovllu: Evo (Hämeenlinna), Iso-Syöte (Pudasjärvi), Kylmäluoma (Taivalkoski), Oulujärvi (Vaala), Ruunaa (Lieksa) sihke ođđaseamosin Poláragierdu Roavenjárggas.
Guovlluin leat merkejuvvon johtolagat, luonddubálgát, dealttástallanguovllut ja lávut ja doppe sáhttá maid meahcástit ja guolástit. Vánddardanguovlluin leat dasa lassin idjadan- ja luondduturismabálvalusat, maid fállet fitnodagat.
Guovllut gullet eanas Natura 2000 -fierpmádahkii, muhto dat eai leat suodjalanguovllut. Guovlluide leat ráhkaduvvon dikšun- ja geavahanplánat, main heivehuvvojit oktii guovllu sierra geavahanvuogit. Vuvddiid dikšumis váldojuvvojit vuhtii luondduárvvut, duovdda sihke áhpásnuvvananu dárbbut.
Stáhta vánddardanguovlluin háliiduvvojit ovdánahttit luonddu áhpásnuvvanatnustrategiija mielde vel ovdalaččasge eanet geasuheaddji guossástallančuozáhagat, main sáhttá vánddardit ja ádjánit sierralágán luondduaktiviteahtaiguin sihke atnit ávkin fitnodagaid fállan idjadan- ja luondduturismabálvalusaid. Ulbmilin lea dávistit luondduturismma lassáneaddji jearalmassii. Fitnodatdoaimma ovdánahttima várás guovlluide leat ráhkaduvvon turismma ja eanangeavahusa oppalašplánat.
Anára vánddardanguovlu lea Meahciráđđehusa vuođđudan guovlu, mii dávista bálvalusaidis dáfus stáhta vánddardanguovlluide.