Sámi kulturárbi
Sápmelaččat lea Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša guovllus ássán eamiálbmot, geain lea iežaset giella, kultuvra, eallinvuohki ja identitehta. Suomas leat sápmelaččat sulaid 10 000. Meahciráđđehus doaibmá Davvi-Sámis sámiid ruovttuguovllus, mii sisttisdoallá Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddaid ja Soađegili gielddas Sámi bálgosa guovllu.
Meahciráđđehuslága mielde Meahciráđđehusa hálddašan luondduváriid dikšun, ávkkástallan ja suodjaleapmi galgá heivehuvvot sámeguovllus nu, ahte sámekultuvrra hárjeheami eavttut dorvvastuvvojit.
Máŋggat Davvi-Sámi álbmotmeahcit ja meahcceguovlluin leat sámi kulturárbái gullevaš čuozáhagat, dego bigálusáiddit ja boares ássandálut, ja daid Meahciráđđehusa luonddubálvalusat dikšu. Máŋggat ássanbáikkit leat maiddái šaddo- ja eallišlájaid dáfus árvvolaš árbeeanadagat.
Leat dagahan máŋggaid viiddes kulturárbeinventeremiid sámeguovllus ja divvon historjjálaš ráhkadusaid. Divvunbargu ollašuhtto ovttas Sámemusea Siiddain ja Musealágádusa áššedovdiiguin.
Stáhta guovlluin leat maiddái máŋggat sámekultuvrra dološ bassi báikkit. Oassi dain lea gullán dihto bearrašiidda, oassi fas viidáseappot dovdosat. Vaikke bassi báikkiid mearkkašupmi lea áiggiid mielde oassái rievdan, dat leat ain sámeservošii hui dehálačča ja daid galgá gudnejahttit.
Sámegielat ja ealli kulturárbi
Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida Anáris muitala galledeaddjiide sihke Sámi kulturárbbis ja luonddus. Duottar-Sámi luondduguovddáš Eanodaga Heahtás addá dieđu sámi guođohankultuvrras.
Luondduguovddážat bálvalit maiddái guovllu ássiid iežas dáhpáhusdoaimma ja kultuvrra hárjeheami.
Suomas hállet golbma sámegiela: davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiela.
Lundui.fi-neahttabálvalusas lea vánddardeaddjái diehtu sámeguovllu luonddus ja kulturárbevierus dáid gielaiguin. Meahciráđđehus almmustahttá sámegielaide maiddái dieđáhusaid, ofelaččaid, lobiid ja eará materiála. Lassin leat dagahan čielggadusaid sámeguovllu báikenamain ja luobahan materiála Eanamihtidanlágádussii.