Meahciráđđehusa Giddodatovdáneapmi – lasseárvu eatnamiidda ja čáziide
Meahciráđđehusa Giddodatovdáneapmi vástida lávvaplánemis Meahciráđđehusas, vuovdá ja láigoha guovlluid priváhta olbmuide ja fitnodagaide, dahká bieggafámu fidnoovddideami ja fidnovuovdima, láigoha geađgeávdnasiid váldinsajiid ja vástida Meahciráđđehusa eanavuovdimis ja -oastimis.
Meahciráđđehusa Giddodatovdáneapmi lea Meahciráđđehusa fitnodatdoaimma vástosuorgi. Doaibmamet lea dahkat máŋggabealat vejolašvuođaid biodollui ja fitnodatdoibmii.
Ohcat stáhta eatnamiin bieggafápmodoibmii heivvolaš guovlluid ja ovddidat daid ovddasguvlui. Ná ovddidat Suoma mihttomeari lasihit bieggafámu oasi energiijabuvttadeamis ja leat čitnaneutrála jagi 2035.
Čielggadat aktiivvalaččat lávvaplánendárbbuid ja ovddidat eanageavaheami nu, ahte šaddet vejolašvuođat báikkálaš fitnodatdollui. Dahkat lávaid luopmoduktásajiide ja duktásajiid priváhta áššehasaid sihke turismafitnodagaid ja industriija dárbbuide. Lassin atnit ávvira vánddardanguovlluin ja láhčit eavttuid luondduturismafitnodagaide.
Vástidat maiddái Meahciráđđehusa eanavuovdimis ja skáhppomis, dahkat eanaláigohan- ja eanageavahansoahpamušaid ja addit miehtamiid earálágan doaimmaide stáhta guovlluin. Eanagávppi váldomihttomearri lea ovddidit Meahciráđđehusa hálddašan giddodatopmodaga nu, ahte dan ávkkástallan buvttada ja lea vásttolaš. Dán lassin skáhppot eatnama bealuštanfámuid, oahpahusa ja dutkamuša dárbbuide ja vuovdemuoraid siepmangilvima vuođđudeami várás.
Kártet aktiivvalaččat stáhta eatnamiin lean geađgeávnnasresurssaid. Dárbbu mielde ovddidat geađgeávdnasiid gárvvisin ávkkástallamii sihke vuovdit ja láigohat geađgeávnnasresurssaid. Fuolahat maiddái stáhta ovdogohcimis ruvkeáššiin.