Ruvkedoaibma

Meahciráđđehus ii ieš doaimma málbmaohcan- dahje ruvkesuorggis, muhto čielggadat iežamet fitnodatdoaibmavejolašvuođaideamet laktásettiin ruvkeáššiide. Dat sáhttet leat ovdamearkan ruvkke doibmii laktásan earálágan eanageavahansoahpamušat, geađgeávdnasiid fállán ruvkke ráhkadeami ja giddema dárbbuide, bieggafámu huksema sihke ruvkedoaimma dagahan ekologalaš dahje sosiála kompenserendárbbuid deavdin. 

Ruvkedoibmii stuorra dárbu 

Ruvkedoaimma investeremat ledje Suomas jagiid 2010-2019 oktiibuot 3,2 miljárdda euro ja málbmaohcama investeremat seammá áigodagas oktiibuot 590 miljon euro. Dáin stuorámus oassi čuozai Davvi-Supmii ja eandalii Lappii. Investeremat suonjardit maiddái stáhta eatnamiidda. 

Šleađgabiilabuvttadeapmi ja servodaga eará šleđgen lasihit báhtteriid dárbbu oppa áigge. Seammás gierdavašvuođagažaldagaid rolla šaddá ain dehálabbon. EU.a ruoná ovdáneami prográmmas ásahuvvojit vuordámušat dasa, ahte Eurohpás geavahuvvošedje dušše vásttolaččat buvttaduvvon ávdnasat. 

EU-guovllu stuorámus dovdojuvvon báhtterminerálaresurssat leat Suomas. Suopma lea jo Kiinná maŋŋá stuorámus riggudahtton koboltta fievrredeaddji. Kobolta ja moadde eará suomas buvttaduvvon metálla gullet EU:a kritihkalaš metállaid listui. Kritihkalaš minerálaid listu sisttisdoallá daid minerálaid, main lea hui stuorra mearkkašupmi EU:a ekonomiijai ja oažžun sisttisdoallá alla riskka. 

Leat mielde dahkamin vásttolaš suopmelaš ruvkekultuvrra 

Suopma lea maiddái dakko bokte hárvenaš ruvkeriika, ahte mis lea máŋggaid metállaid bokte fuopmášahtti doaibma ja čehppodat suorggi olles árvogollosis, málbmaohcamis metállaid válmmašteapmái ja teknologiija rádjai. 

Ruovtturiikka ruvkeindustriija buktá fuolahansihkkarvuođa metállaráhkadeapmái ja servodaga dáfus vealtameahttun metállaid ávkkástallamii. Lea dehálaš, ahte ealáhusráhkadus livččii guovlluekonomiija dásis nu máŋggabealat go vejolaš ja ahte eará ealáhushámiid sáhtašii hárjehit ovttas. 

Min doaibman lea figgat heivehit earálágan eanageavahanhámiid oktii stáhta eatnamiin. Háliidat bealisteamet dahkat vejolažžan guvllolaččat olu barggu addán ruvkkiid suvdilis doaimma ja veahkehit dálkkádatrievdama goahcama ja Suoma fuolahansihkkarvuođas fuolaheami. 

Fuolla birrasis lea goittotge áddehahtti. Dan dihtii vihkkedallat dárkilit earálágan birasváikkuhusaid ja váikkuhusaid luonddu máŋggahámatvuhtii, go addit cealkámušaid ee. ruvkelohpeohcamušaide, birasváikkuhusaid árvvoštallamiidda, biras- ja čáhcedoallolohpeohcamušaide ja ruvkelávaide. 

Searvat suvdilis Ruvkedoaimma fierpmádahkii 

Searvvaimet jagi 2019 Suvdilis ruvkedoaimma fierpmádahkii, mii ovddida Supmii konkrehta doaibmamálliid, čovdosiid ja geavadagaid vásttolut ja suvdilut ruvkedoaimma ja málbmaohcama proseassaid buorideapmin. 

Fierpmádaga ja Meahciráđđehus oktasaš mihttomearrin lea, ahte Suopma ovdána suvdilis ruvkedoaimma ovdavázziriikan, gos suorgi váldá vuhtii luondduárvvuid, kultuvrralaš ja sosiála doaibmabirrasa ja eará ealáhusaid. 

Málbmaohcamii dárbbaša lobi Tukesis 

Málbmaohcanhektáraid mearri ja garrasit lassáneamen eandalii Lappi guovllus. Málbmaohcan stáhta eatnamiin gáibida málbmaohcanlobi Dorvvolašvuođa- ja kemikáladoaimmahagas (Tukes). Tukes bivdá áššis Meahciráđđehusa cealkámuša. Meahciráđđehus addá jahkásaččat čuđiid málbmaohcamii laktásan cealkámušaid. Cealkámušain váldojit viidát vuhtii earálágan eanageavaheami dárbbut. Meahciráđđehus mieđiha eanaoamasteaddjilobiid dušše hui hárve spiehkastatdáhpáhusain. 

Maiddái golledoidimii stáhta oamastan eatnamin dárbbašuvvo Tukesa mieđihan lohpi. Priváhta oamasteamis lean eatnamis golledoidimii reahkká eanaoamasteaddji lohpi. 

Ávkkálaš lassidieđut 

• Málbmaohcan stáhta eatnamiin (tukes.fi, suomagillii) 
• Rávvagat ruvkelága čuvvon buhtadusaid máksimii (kaivannaiset.fi, suomagillii) 
• Suoma minerálastrategiija (tem.fi, suomagillii) 
• Eurohpá kommišuvdna: Kritihkalaš ávdnasat (ec.europa.eu) (siidu lea eŋgelasgielat) 
• Fuolahansihkkarvuođaguovddáža Kritihkalaš materiálat -siiddut (kriittisetmateriaalit.fi, suomagillii) 

Áššehasbálvalusa oktavuođaolbmot